Znáte Heidi, kozorožce a Sv. Mořic? Pak znáte i Graubünden, i když jen malinkou část. Švýcarský prázdninový region č. 1 zahrnuje 150 údolí, 615 jezer a 937 horských vrcholů až po Piz Berninu v 4 049 m n. m. V Graubündenu pramení Rýn, staráme se o jediný národní park Švýcarska a u Flimsu návštěvníci obdivují největší prehistorický sesuv skály na světě.

S rozlohou 7 106 kilometrů čtverečních zabírá největší švýcarský kanton jednu šestinu švýcarského území. Krajině dominují hory, Graubünden je typickou zemí pohoří a vysočiny. Vzrušující „nahoru do kopce a zase dolů“ se projevuje také na počtu obyvatel: Graubünden je nejřidčeji osídlený kanton Švýcarska a v případě počtu obyvatel leží na 14. místě z počtu 26 kantonů. Pokud je řeč o Graubündenských Alpách, myslí se tím skupiny hor v oblasti řek Rýna a Innu.

Pilíř Švýcarska
Graubünden je jihovýchodním pilířem Švýcarska a sdílí společné kantonální hranice s kantonem Ticino na jihozápadě, Uri na západě a Glarus a St. Gallen na severu. Hranice Švýcarska tvoří na severu s Lichtenštejnskem a Rakouskem (spolkové země Vorarlberg a Tyrolsko), na jihu s italským Jižním Tyrolskem a Lombardií.

Že je Graubünden rájem zimních sportů, za to vděčíme samozřejmě geografickým poměrům. Přibližně 90 procent rozlohy leží nad 1 200 m n. m. Nejvýše položená graubündenská obec Avers se nachází v 1 963 m n. m., nejvýše položená a celoročně obývaná vesnička Avers-Juf v 2 126 m n. m. Nejníže leží San Vittore s 279 m n. m. Nejvyšším bodem je Piz Bernina s 4 4049 m n. m. Střední nadmořská výška činí 2 100 m n. m. Výše než 1 000 metrů žije 43 procent obyvatel Graubündenu, přičemž švýcarský průměr činí jen 3,1 procent.

Říše lesů a pastvin
Okolo 40 procent plochy kantonu patří neproduktivní vegetaci. Rozlehlé pastviny pokrývají zhruba jednu čtvrtinu půdy. O něco více než čtvrtinu plochy (26,7 %) tvoří lesy. Jen 1,8 % plochy lze zemědělsky využít jako pole, louky, sady nebo vinohrady.

Atraktivní horská krajina je oživena četnými potoky, řekami a jezery. Vodopády a soutěsky jako Rheinschlucht nebo Viamala tvoří v krajině neobyčejné scenérie. Vody Graubündenu odvádí z velké části Rýn se dvěma graubündenskými prameny Předního a Zadního Rýna. Východ země, Engadin, odvodňuje Inn, který také pramení v Graubündenu. Na druhé straně hlavního alpského hřebene leží graubündenská italsky mluvící jižní údolí odvádějící vodu do Pádu: Val Mesolcina, Val Calanca, Val Bregaglia a Val Poschiavo. Z nejvýchodnějšího cípu kantonu, Val Müstair, odtékají vody řekou Etsch.

Trojnásobné rozvodí
Tři povodí – Severního, Středozemního a Černého moře – se stýkají nedaleko pramene Innu u průsmyku Lunghinpass nad Malojou. Odtamtud teče vodstvo do třech moří: Směrem na sever míří řeka Julia, která se vlévá do Rýna a míří do Severního moře, na jih vede Maira, jejíž vody se přes Pád dostávají do Středozemního moře, a na východ teče Inn, který ústí do Dunaje a pak do Černého moře.